Konference je věnována panu prof. Jaroslavu Brožkovi (* 6. 2. 1923 – † 22. 1. 2019),
dobrému člověku a významnému českému výtvarnému teoretikovi, pedagogovi a malíři.
Jungmanova 1
aula JJ 221
Akademie der Bildenden Künste München
„Die Wunden der Algorithmen“ (Zranění algoritmů)
Europa-Univesität Flensburg
„Warum es Sinn machen könnte als Kunstpädagoge die fachliche Comfort Zone zu verlassen
(Proč může být smysluplné pro pedagoga umění opustit komfortní zónu)"
Universität Osnabrück
„"Das Forschen Aller!?" - Artistic Research als Paradigma einer gegenwartsorientierten Kunstvermittlung“ (Vševýzkum!? – Výzkum uměním jako paradigma soudobého zprostředkování umění)
Canterbury Christ Church University
„The evolution of identities of the leaders of art in English schools“
Europa-Univesität Flensburg
„Vom transkulturellen Denken zum interkulturellen Handeln. Wie kunstpädagogisches Handeln in interkulturellen Projekten gelingen kann“ (Od transkulturního myšlení po interkulturní činy. Jak může pedagogika umění přispět k interkulturním projektům)
Galerie Evropského domu, nám. Republiky č. 12, Plzeň
Vernisáž výstavy Edukační přístupy pracovišť ČR
zahájení Mgr. Vlasta Kapsová, PhDr. Věra Uhl Skřivanová, Ph.D., Mgr. Monika Plíhalová
Vernisáž DEPO2015, Presslova 14, Plzeň
Výstava umělců pedagogů ČR
zahájení prof. ak. soch. Kurt Gebauer, dr. h. c., MgA. et Mgr. Stanislav Poláček,
PhDr. Věra Uhl Skřivanová, Ph.D., Mgr. Kristýna Jirátová, Ph.D.
Klatovská 51
katedra
výtvarné výchovy
a kultury
zahájení uč. 302 dr. V. Uhl Skřivanová
počátky výtvarné výchovy u nás a její proměny v souladu se zahraničními koncepcemi do současnosti
moderátoři dr. R. Podlipský (KVK FPE ZČU v Plzni)
a dr. A. Pospíšil (KVV PF JU v Českých Budějovicích)
Katedra výtvarné výchovy Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci
„Počátky vysokoškolské výuky keramiky v Olomouci v souvislosti s reformní pedagogikou Bauhausu“
Anotace:
V koncepci výtvarně-pedagogického vzdělávání na obnovené Univerzitě Palackého v Olomouci (1946) se odrazila reformní pedagogika německého Bauhausu. V souladu s jejími přístupy byla v Olomouci keramika od prvopočátku zařazena do profesní přípravy budoucích učitelů výtvarné výchovy. Příspěvek představuje aspekty a souvislosti, které vedly k začlenění keramiky do vysokoškolské výuky v Olomouci. Současně podává i nástin dalšího vývoje výuky keramiky na zdejším vysokém učení. Příspěvek prezentuje dosavadní zjištění probíhajícího výzkumu.
Katedra pedagogiky výtvarného umenia Pedagogickej fakulty Trnavskej univerzity v Trnave
"Maľba musí byť obsahovo aj formálne presne zacielená!"
Anotace:
Preto sú to práve OBSAH a FORMA, ktoré nám tvoria vizuál obrazu – maľby, ktoré v "Ateliéri maľby" riešime a našim maliarskym programom je overovať, ako zásadne sa zmenila, v programovom smerovaní maľby, paradigma z prechodu moderny na postmodernu a následne na aktuálnu podobu maľby začiatku 21. st.! Zjednodušene môžeme povedať, že je to 5 bodov = 5x zmena paradigmy, ktorá študentov nasmeruje na aktuálnu podobu súčasnej maľby:
1. Objav fotografie - analýza maliarskeho média
2. Koláž ako stavebný prvok kompozície ( + apropriácia )
3. Konceptuálne myslenie a politická maľba
4. Expandované pole maľby
5. Vplyv digitálnych médií a intermediálne presahy na obsahovú aj formálnu podobu súčasnej maľby
Toto realizujeme cez konkrétne zadania M1-ZS, M2-LS v 2. ročníku a v 5. ročníku v semestrálnom projekte plošných médií a následne vo výskumoch bakalárskych a magisterských prácach. Ešte je dôležité si uvedomiť, že my nevychovávame budúcich umelcov, ani teoretikov, ale pedagógov a animátorov, ktorí musia byť tak trochu aj jedným aj druhým ...
(doložím v posteri foto dokumentáciou a konkretizáciou jednotlivých zadaní.)
Katedra výtvarné kultury a textilní tvorby Pedagogické fakulty Univerzity Hradec Králové
„Digitální gramotnost ve výtvarné výchově“
Anotace:
Příspěvek představuje právě probíhající projekt Podpora rozvoje digitální gramotnosti, který je realizován pod záštitou MŠMT ČR napříč vzdělávacími obory i stupni škol (MŠ, ZŠ, SŠ). Autorka se primárně zaměří na oblast výtvarné výchovy a přiblíží nejen východiska a cíle projektu, ale také jeho fáze a konkrétní výstupy v podobě digitálních vzdělávacích zdrojů.
Katedra výtvarné výchovy a kultury Fakulty pedagogické Západočeské univerzity v Plzni
„Digitální sochařství a organické 3D modelování v praxi výtvarné výchovy“
Anotace:
Autor se zabývá možnostmi uplatnění techniky digitálního sochařství formou organického 3D modelování v praxi výtvarné výchovy na základní a střední škole. Uvádí zkušenosti s implementací uživatelsky přívětivého prostředí programu Sculptris jak ve vzdělávání budoucích učitelů výtvarných oborů, tak zejména v rámci ověřování digitálního vzdělávacího zdroje „Tvoři a netvoři“ v rámci celostátního projektu Podpora rozvoje digitální gramotnosti.
Národní pedagogické muzeum a knihovna J. A. Komenského
„Výsledky pokusného ověřování v oblasti edukace v kultuře“
Anotace:
Pokusné ověřování „Vzdělávací programy paměťových institucí do škol“, které vyhlásilo MŠMT na školní rok 2017/2018, se s ohledem na pozitivní výsledky šetření zájmu škol o zážitkovou výuku dočkalo pokračování i v letošním školním roce. Z pohledu ministerstva to znamená, že obsah tohoto qA. Komenského, je aktuální – úspěšně řeší danou problematiku. Autorka příspěvku přináší aktuální informace o dílčích výstupech šetření, o přípravách třetího běhu projektu a také o plánech na změny RVP ZV i na systémovou podporu realizací vzdělávacích exkurzí žáků do paměťových institucí. Blíží se doba, kdy se účast mladších i starších školáků na edukačních programech, které dnes řada českých paměťových institucí nabízí v kvalitě srovnatelné se zahraničím, stane povinnou součástí školní výuky u nás?
Katedra výtvarné výchovy Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci
„ARTgila123“
Anotace:
Příspěvek se zabývá mezinárodní putovní výstavou malých keramických objektů ARTgila123 pořádané InSEA a jejímu zastavení v prostorách KVV PdF UP. Také jejímu rezonování v aktivitách studentů, budoucích pedagogů výtvarné výchovy.
Kreativní modul Fakulty humanitních studií Univerzity Karlovy
„Vizuální tvořivost v sevření logiky a matematiky“
Anotace:
Počítačově podporovaná umělecká tvorba se ve výtvarné pedagogice uplatňuje především v podobě transformací a kombinací digitálních dat. Takový způsob bývá považován za bližší tradiční vizuální tvořivosti, kterou v dané podobě v tomto století vytyčilo především dada a surrealismus. To ostatně teoreticky podporuje i Manovichovo vymezení podstaty nových médií v jejich číselné reprezentaci a modularitě (The Language of New Media, The MIT Press, 2001). Druhý přístup, opírající se o hledání vizuální ústrojnosti promýšlením její postupné strukturní výstavby z pozice programových příkazů je méně vyhledávaný, avšak může otevřít nový pohled na autentičnost a originalitu tvorby, jakož i na vazbu mezi tvarem a pojmem, kvalitou a kvantitou.
Katedra výtvarné výchovy a kultury Fakulty pedagogické Západočeské univerzity v Plzni
„Oborová pedagogická diagnostika žáka se SVP ve výtvarné výchově“
Anotace:
V optimálním případě má pedagog k dispozici zprávu z Pedagogicko - psychologické poradny anebo Speciálního pedagogického centra se závěrem doporučení speciálních vzdělávacích potřeb, které žák potřebuje pro svou kompenzaci a existenci v běžné heterogenní třídě. Případně jsou k dispozici pozorování a zkušenosti rodičů žáka. Pedagog však často sám detekuje žáka, který vyžaduje individuální přístup v daném předmětu bez žádné externí informace a vypracovává mu individuální plán na základě své zkušenosti s ním. Které procesy vytváří pedagogovu zkušenost, které procesy je potřebné monitorovat? Příspěvek je otevřením tématu pro kvalitní inkluzi ve výtvarné výchově a prostorem pro sdílení zkušeností v diskuzi.
Národní informační a poradenské středisko pro kultury - ARTAMA – Neprofesionální umělecké aktivity dospělých a estetické aktivity dětí a mládeže
„Fenomén celostátních přehlídek výtvarných prací dětí a mládeže“
Anotace:
Na příkladu 16. celostátní přehlídky Sdílená imaginace bude prezentován unikátní formát, jenž představuje úroveň výuky výtvarného oboru napříč jednotlivými typy a stupni škol s propojením formálního a neformálního vzdělávání. Přehlídky jsou polem pro osobní pedagogickou reflexi současného vizuálního umění. Fenomén celostátních přehlídek výtvarných prací dětí a mládeže představí organizátorka z Národního informačního a poradenského střediska pro kulturu (útvar ARTAMA), jež tuto přehlídku z pověření Ministerstva kultury garantuje.
současné vlivy, diskutovaná témata, inovativní přístupy ve výtvarné výchově, nové otázky a úkoly
moderátoři doc. M. Fulková (KVV PedF UK Praha) a doc. V. Havlík (KVV PdF UP v Olomouci)
Fakulta humanitních studií Univerzity Karlovy
„Jakou teorii výtvarného umění pro výtvarnou výchovu?“
Anotace:
Do doby postmoderny se v existenci výtvarné výchovy mělo za jisté, co je výtvarné umění – lineární vývoj přechodu od realismu k abstrakci moderny. V pluralitním prostředí, při důkladném rozboru umění moderny a postmoderny, se ukazuje, že je možné výtvarné umění chápat v mnoha rozličných pojetích (viz antologie zahraničních přístupů Kulka a Ciporanov, Pospiszyl a další), jež mnohdy nejsou vzájemně kompatibilní. Pro pedagogickou disciplínu, která pro obhájení své existence potřebuje předmět svého zájmu uchopit jako kompaktní celek zásadní naléhavosti, vyvstává problém, jaké z teorií výtvarného umění z jakého důvodu upřednostnit, nebo lépe, jak nalézt jejich komplexitu.
Katedra výtvarné kultury a textilní tvorby Pedagogické fakulty Univerzity Hradec Králové
„Výtvarná výchova a výzvy postindustrionální společnosti“
Anotace:
Příspěvek ukazuje proměny koncepcí výtvarného vzdělávání ve vztahu ke změnám společenského klimatu a potřebám společnosti. Postindustriální společnost zdůrazňující především znalostní kapitál předkládá vzdělávacímu systému nové výzvy. Výtvarná výchova tak dostává příležitost uplatnit svůj unikátní potenciál rozvíjet tvořivost, kritické myšlení a spolupráci, tolik žádaný nehmotný kapitál a kompetence budoucnosti. Příspěvek si klade otázky, co může výtvarná výchova nabídnout, aniž by se stala pouze nástrojem bez vlastních cílů a jaký typ vzdělávání by měla nabízet.
Katedra výtvarné výchovy Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy
„Portfolio jako nástroj pedagogické reflexe a plánování výuky výtvarné výchovy“
Anotace:
V uměleckém provozu je autorské portfolio zcela obvyklé. Umělkyně a umělci představují, prezentují pomocí portfolií svoji tvorbu či konkrétní návrhy. V konstruktivistické a sociokonstruktivistické pedagogice je portfolio obecně nástrojem, využívaným pro svůj potenciál mapovat učení žáků. Metakognitivní přístup k učení využívá souborů prací k rozvoji porozumění žáků vlastnímu myšlení a procesům učení. Přestože forma vychází ze světa umění, ve školní výtvarné výchově není portfolio plně využívané.
Portfolio dokumentuje artefakty, může zahrnovat materiály, mapující proces vzniku a přípravy. Má-li být i otiskem uvažování autora, zahrnuje kontexty, východiska a inspirace, s nimiž zachází. Sbírání, vybírání, třídění a řazení materiálů do souboru-portfolia je reflektivní činností. Autor se zde aktivně vrací ke své tvorbě a uvažuje o ní s určitým odstupem a cílem. Odhaluje a zdůrazňuje některé aspekty na úkor jiných. Autor/učitel dokumentuje ve více vrstvách: přípravy na výuku, uměleckého kontextu, souborů žákovských artefaktů, aby se ke všemu mohl vracet v delším časovém horizontu. Portfolio je intertextuální. Kombinuje obraz a text. Díky portfoliu může učitel (spolu se žáky) uvažovat v delších a komplexnějších celcích. Může sledovat souvislosti témat a obsahů. V delším časovém horizontu je možné sledovat individuální tendence i vývoj v tvorbě žáků. Skrze profesní portfolio reflektuje učitel tendence ve vlastním pojetí výuky.
V příspěvku představím části digitálního profesního portfolia, které zpracovávám v rámci výuky na primární škole. Ráda bych na nich ukázala některé z možností, které portfolio nabízí v oblasti reflexe a hodnocení ve výtvarné výchově s ohledem na rozvoj vizuální gramotnosti žáků primární školy.
Katedra výtvarné výchovy Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci
„Kresba mezi papírem a dotykovou obrazovkou“
Anotace:
Příspěvek představí možnosti, které digitální technologie a dotyková mobilní zařízení, otevírají pro oblast výtvarné výchovy, konkrétně na poli kresby. Součástí prezentace bude ukázka dotykových zařízení a volně dostupných aplikací, které mohou oživit výuku kresby, a rovněž prací vytvořených v těchto aplikacích, mj. v rámci workshopu digitální kresby určeného pro učitele VV.
Národní galerie Praha
„Za koncepci(í) výstavy“
Anotace:
Zajímá nás myšlenkový proces, ve kterém se galerijní edukátor ubírá od koncepce výstavy k tvorbě školního programu. Na vybraných výstavních projektech NGP představíme různé situace, kdy je obsah pro edukaci přerámován. Příspěvek se snaží reflektovat současné tendence v pojetí kurátorství a roli samotného kurátora pro edukaci.
Katedra výtvarné výchovy Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci
„Interdisciplinarita současného umění a vzdělávání“
Anotace:
Díky svému dynamickému vývoji je umění současnosti disciplínou, která se jen těžko popisuje jako celek, neboť rozšířené pole umění zahrnuje nepřeberné množství obsahů, forem, kontextů a smyslů vlastní existence. Ať už médii tradičními, novými, či intermediálním přesahem umění reflektuje témata, která se svou formální či obsahovou podstatou vztahují i k jiným oborům. Umělci využívají jazyk, typ poznání, statistiky, estetiku, pracovní procesy a jiné atributy napříč spektrem vědeckých a společenských disciplín. Tvorba umělců pak dává vzniknout interdisciplinárním průsečíkům, které jsou komponovány do samotných děl.
I vzdělávání si prošlo za posledních 100 let razantní proměnou ve formách i obsazích výuky, stejně tak v celkovém pojetí a cíli. Přestože je stále v drtivé většině vzdělávacích školských institucí uplatňována klasická výuka selektovaná do jednotlivých předmětů, najdeme i v rámci ČR vzdělávací postupy, které mažou hranice mezi předměty a vytvářejí interdisciplinární kompaktní okruhy. Takové postupy nemusíme hledat pouze v tzv. alternativních typech škol, máme tu totiž Průřezová témata, nebo různé formy výuky, například projektovou, která se o implementaci interdisciplinarity do vzdělávání snaží. Ve světě (západu) je situace ještě radikálnější. V posledních letech tolik předkládané Finsko a jeho vzdělávací systém nedávno odsouhlasilo přechod od klasických předmětů k multi-tematickým celkům.
Umění i vzdělávání reflektují směřování a stav společnosti. Interdisciplinarita je odrazem současných aspektů dynamického, rychlého a komplexního života jedince. Ekvivalentem života se stává multitasking. Umění a vzdělávání mají ty nejlepší dispozice proto, aby lidského jedince na tento život připravily.
Katedra pedagogiky výtvarného umenia Pedagogickej fakulty Trnavskej univerzity v Trnave
„Referenčná podvratnosť periférnych kresieb“
Anotace:
Väčšina kresieb podľa modelu je realizovaná tak, že sa pozornosť sústreďuje na kresbu a študovaná predloha funguje ako korektívum. Periférne kresby sú robené opačným spô-sobom: pozornosť je upnutá maximálne na predlohu (model) a kresba sa nachádza mimo zorný uhol. Vzniká absolútne bez kontroly a o to prekvapujúcejšie je potom porovnanie s modelom až na záver.
Katedra výtvarné výchovy Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci
„Globální narativy – co spojuje členy světové komunity výtvarných pedagogů“
Anotace:
Příspěvek představí jednak vybraná aktuálně řešená témata didaktiky výtvarné výchovy a jednak některá společenská, politická, filozofická a jiná témata, jež se diskutují na světové úrovni, mají univerzální platnost a přirozeně zajímají velkou část světové komunity výtvarných pedagogů. Příspěvek bude informovat o tématech vzešlých z projektu iniciovaného editory časopisu Journal of Cultural Research in Art Education, kterého se autorka aktivně zúčastnila v roli editorky. Daný projekt spojený s United States Society for Education through Art (USSEA), jež je přidružená – podobně jako Česká sekce INSEA – k mateřské organizaci INSEA, lze chápat jako jeden z nosných výstupů široké mezinárodní spolupráce, v níž má česká výtvarná výchova své zastoupení.
Katedra výtvarné výchovy Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy,
Katedra dějin a teorie umění Fakulty umění a designu,
Katedra výtvarné kultury Pedagogické fakulty Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem
Katedra výtvarné výchovy Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy,
Katedra všeobecné průpravy Fakulty umění a designu Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem
„Exprese a edukace“
Anotace:
Tématem příspěvku je exprese v širším poli expresivity a její zkoumání ve třech rovinách: v její konkrétní činnostní tvořivé oblasti, v jejím umělecky závažném, aktuálním a vlivném uchopení v napojení na soudobé výstavní projekty a nakonec v jejím teoretickém zdůvodnění a pojmovém ukotvení. Zkoumání vhodného pojmového aparátu při analýze vizuálu zajišťuje metoda konceptové analýzy a navazuje tak na aktuální teoretický proud, který v interpretaci propojuje fenomenologickou tematiku porozumění skrze subjektivní vzpomínku podobnosti a tělesně zakotvený zážitek „tady a teď“ s analytickou tematikou dorozumívání v rámci nadosobní kombinatoriky významů a pravidel.
Doktorandská
moderátoři doc. J. Slavík (KVK FPE ZČU v Plzni), doc. P. Šobáňová (KVV PdF UP v Olomouci)
Katedra výtvarné výchovy Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy
„Věk Nové komunikace - "The Screeners -project"
Anotace:
V dnešní době je běžné denně používat počítač a díky vývoji nových technologií zvolna přecházíme z textového kulturního přepisu k vyjadřování pomocí hypertextu. Internet je nové datové médium, a vyžaduje nový typ čtení a prací s informacemi, které je na počátcích výzkumu. Nová média spojená s technickými pokroky (kromě oblasti umění), přinášejí kulturní proměnu masové společnosti množstvím snadno dostupných vizuálních dat s různým účelem.
Katedra výtvarné výchovy a kultury Fakulty pedagogické Západočeské univerzity v Plzni
Katedra výtvarné výchovy Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy
„Humor ve výuce výtvarné výchovy v mezinárodním kontextu“
Anotace příspěvku:
Příspěvek je věnován mezinárodnímu kontextu kvalitativního výzkumu humoru ve výtvarné výchově. Terénní výzkumné šetření humoru ve výuce výtvarné výchovy je součástí autorčina projektu doktorského studia. V rámci konferenčního příspěvku budou naznačeny dosavadní výzkumné nálezy a představeny některé zahraniční odborné přístupy k této problematice.
Katedra výtvarné výchovy Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy
„Současné umění ve výtvarné výchově“
Anotace příspěvku:
Výtvarná výchova na základních školách, víceletých gymnáziích a středních školách má zásadní vliv na formování vztahu společnosti k výtvarnému umění. Pedagogové výtvarné výchovy významným způsobem spoluutvářejí postoj k výtvarnému umění mladých generací. Právě jejich přístup z velké míry ovlivní vztah mladého člověka k výtvarnému umění v budoucnosti, obzvlášť pokud se tento vztah nekultivuje v rodinném prostředí.
S využitím metodologie kvalitativního výzkumu (Hendl, 2012) zkoumá autorka aktuální situaci na českých školách s povinnou výukou výtvarné výchovy. Zpracovává data získaná z různých zdrojů - dotazníkové šetření, nestrukturované a polostrukturované rozhovory s pedagogy, kognitivní dispozitiv.
Cílem výzkumného projektu je prozkoumat výukové procesy ve výtvarné výchově na českých školách a zjistit, zda a jakým způsobem učitelé při výuce zapojují současné výtvarné umění.
Katedra výtvarné výchovy Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy
„Jazyk nových médií ve výtvarné výchově a proměny narativu skrze medializaci skutečnosti“
Anotace:
Výzkumný projekt je zaměřen na práci s digitálními a novými médii v rámci oboru VV na úrovni nižšího stupně gymnaziálního vzdělávání a vyššího stupně základního vzdělávání. Snaží se popsat situaci a způsoby, jakými studenti formálně přistupují ke čtení a vytváření obrazových, audiovizuálních a intermediálních sdělení. Klade si otázku, jak prožívají a používají virtuální realitu žáci ve věku 12-16 let, do jaké míry ovlivňuje jejich jednání a zda v něm lze nalézt i prostor pro kreativní práci a imaginaci? Zkoumá společně s účastníky projektu podstatu tohoto "multimediálního jazyka" a hledá způsoby jak co nejlépe strukturovat úkoly a zadání ve výtvarné výchově abychom využili kreativní potenciál těchto nově vzniklých imaginativních digitálních prostorů a multimediálních nástrojů.
Střední odborná škola Multimediálních studií Poděbrady, Fakulta multimediálních komunikací Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně
„Grafický design, vizuální komunikace a gramotnost“
Anotace:
Vše, co vidíme, je obraz. I text je obraz. Konzumujeme a produkujeme obrazy ve stále větším měřítku. Umíme tyto obrazy číst? Rozumíme sdělení? Kolik studentů je schopno číst obrazy? A kolik pedagogů? Vizuální gramotnost podporuje schopnosti interpretace obsahu vizuálního sdělení a pomáhá nám k tomu, abychom mohli komunikovat vizuálně. Cílem práce je zjistit, jakou úroveň vizuální gramotnosti (jakou schopnost interpretace obsahu vizuálního sdělení) mají studenti výtvarných oborů. Pochopení „čtení“ obrazu je potřeba se naučit.
Do práce je zařazena obsahová analýza vzdělávacích dokumentů (konkrétně RVP a ŠVP pro SŠ obor multimédia). Jejím cílem bylo zjistit, jak je vzdělávacím systémem vizuální gramotnost podporována, s následnými návrhy úprav vzdělávacích dokumentů.
Práce představuje osm kritérií vycházejících z indexu vizuální gramotnosti Marie Avgerinou, severoamerického vzdělávacího systému K-12 a kategorizace ENVILu.
Ve druhé fázi se práce věnuje definování položek dotazníku, pomocí kterého bude zjištěna úroveň vizuální gramotnosti studentů výtvarných oborů na SŠ a VŠ. Stanovená kritéria i položky dotazníku jsou navrženy tak, aby podporovaly a zkoumaly požadované kompetence budoucích profesionálních tvůrců grafických a vizuálních sdělení.
V současnosti probíhá sběr dat pomocí dotazníku a jejich vyhodnocování.
Katedra výtvarné výchovy Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy
„Artwork in Art Education“
Anotace:
Ve svém výzkumu se zabývám procesem interpretace uměleckého díla dětským divákem. Tento proces ohledávám z pozice výtvarného pedagoga, galerijního lektora a současně doktoranda Katedry výtvarné výchovy PedF UK. Zajímá mne okamžik didaktické transformace, kdy se z uměleckého díla stává učivo. Tento proces zkoumám ve vztahu mezi studentem/divákem – učitelem/lektorem a samotným uměleckým dílem. Věnuji pozornost hlasům studentů, jejich žité zkušenosti a rozvoji dovedností kritického diváka.
Poster se zakládá na výsledcích z pedadogického akčního výzkumu zahrnujícího dvě výzkumné sondy z prostředí 2. stupně ZŠ a provázání školní výuky s galerijní edukací.
Problém interpretace uměleckého díla je nahlížen ve vztahu k vizuální gramotnosti a kurikulárním dokumentům. Kulturální studia, vizuální studia a teorie výtvarné výchovy tvoří profesionální diskurs zastřešující výzkum. Poster bude prezentován v anglickém jazyce.
ukončení doktorandské sekce
zhodnocení doc. PaedDr. Jan Slavík, CSc.